Selected poems, some translated to Czech
Poetry of Robert Burns
Address to a Haggis
Fair fa' your honest, sonsie face,
Great chieftain o' the pudding-race!
Aboon them a' yet tak your place,
Painch, tripe, or thairm:
Weel are ye wordy o'a grace
As lang's my arm.
The groaning trencher there ye fill,
Your hurdies like a distant hill,
Your pin was help to mend a mill
In time o'need,
While thro' your pores the dews distil
Like amber bead.
His knife see rustic Labour dight,
An' cut you up wi' ready sleight,
Trenching your gushing entrails bright,
Like ony ditch;
And then, O what a glorious sight,
Warm-reekin', rich!
Then, horn for horn, they stretch an' strive:
Deil tak the hindmost! on they drive,
Till a' their weel-swall'd kytes belyve
Are bent like drums;
Then auld Guidman, maist like to rive,
Bethankit! hums.
Is there that owre his French ragout
Or olio that wad staw a sow,
Or fricassee wad make her spew
Wi' perfect sconner,
Looks down wi' sneering, scornfu' view
On sic a dinner?
Poor devil! see him owre his trash,
As feckles as wither'd rash,
His spindle shank, a guid whip-lash;
His nieve a nit;
Thro' blody flood or field to dash,
O how unfit!
But mark the Rustic, haggis-fed,
The trembling earth resounds his tread.
Clap in his walie nieve a blade,
He'll mak it whissle;
An' legs an' arms, an' hands will sned,
Like taps o' trissle.
Ye Pow'rs, wha mak mankind your care,
And dish them out their bill o' fare,
Auld Scotland wants nae skinking ware
That jaups in luggies;
But, if ye wish her gratefu' prayer
Gie her a haggis!
Odá na Haggis
Tvá oblá tvář je čarovná.
je tváří vůdce, chuti tvé
se maso, drůbky nerovná
a co jich jest!
Ty králem jsi všem pokrmům
na věky čest!
Tou horou zadků přeplněn
trám v lavici povzdychne jen.
Lze páskem haggis utáhnout
bude-li nutno.
Na čele se všem perlí pot
jak drahý klenot.
A sedlák zručně otře nůž
pak krájí bachor. Náhle už
zříš vnitřek, páru, jas a růž
do hloubky řez
A pak ten pohled na tu skruž
manu z nebes.
Pak cinkot lžic, jak dychtili
teď každý rychle popílí
žaludky plné za chvíli
jak buben břich.
Teď sedlák dechu popadá
mumlá svůj dík.
Radš žužláš ragú z Francie
jíš mišmaš jako pomeje
či frikasé ti dobré je?
Pak není divem,
že se šklebíc pohoršuješ
nad tímto jídlem.
Ti chudáci se hnusem cpou
jsou neschopní jak vlhký troud
a lýtka maj jak hůlčičky
pak nohu malou
Po poli projít, vodou plout
nejde jim skoro.
Však venkované haggis jí
pak mocným krokem kráčejí.
Cep v ruce když otáčejí
tak to jen hvízdá.
Ty svaly, ta houževnatost
jak skotský bodlák.
Ty živiteli lidí všech
kdo rozhoduješ o jídlech.
Nás Skoty prosím tě vynech
pachutí šlichty.
Spíš poslyš skotské duše dech
Po haggis dychtí.
This is the first ever Czech translation of "Address to a Haggis" first performed at Burns Night Prague 22.1.05 & commissioned by Friends of Scotland for the event.
Translated by Stanslav Kostiha, Alipas s.r.o. and first performed by actor Jaroslav Smid
Our profound thanks for a job well done!
Auld Lang Syne
Words adapated from a traditional song
by Rabbie Burns (1759-96)
Should auld acquaintance be forgot,
And never brought to mind?
Should auld acquaintance be forgot,
And auld lang syne?
CHORUS:
For auld lang syne, my dear,
For auld lang syne,
We'll tak a cup of kindness yet,
For auld lang syne!
And surely ye'll be your pint-stowp,
And surely I'll be mine,
And we'll tak a cup o kindness yet,
For auld lang syne!
We twa hae run about the braes,
And pou'd the gowans fine,
But we've wander'd monie a weary fit,
Sin auld lang syne.
We twa hae paidl'd in the burn
Frae morning sun till dine,
But seas between us braid hae roar'd
Sin auld lang syne.
And there's a hand my trusty fiere,
And gie's a hand o thine,
And we'll tak a right guid-willie waught,
For auld lang syne
Dávno již
překlad - Josef Václav Sládek
Jak, - staré lásky zapomnít,
kde druhu druh stál blíž? –
jak, - staré lásky zapomnít,
snad, že to dávno již?
Tak dávno, brachu můj,
tak dávno již, -
však srdečně si připijem
na „dávno již“!
My květy spolu trhali
přes mnoho dol a výš;
a šli jsme cestou trnitou
tak dávno již.
My šplouchali se v potoce
zda ještě o tom víš?
pak loučila nás mořská hloub
tak dávno již.
Zde ruka, věrný příteli,
a k mému srdci blíž!
tak hlubý doušek nepili
jsme dávné již!
Ty jistě do dna dopiješ
a já svou do dna číš:
bud´zdrávo vše, jak bývalo
tak dávno již!
Tak dávno, brachu můj,
tak dávno již, -
však srdečně si připijem
na - „Dávno již
To A Mouse, On Turning Her Up In Her Nest With The Plough
Wee, sleekit, cow'rin, tim'rous beastie,
O, what a panic's in thy breastie!
Thou need na start awa sae hasty,
Wi' bickering brattle!
I wad be laith to rin an' chase thee,
Wi' murd'ring pattle!
I'm truly sorry man's dominion,
Has broken nature's social union,
An' justifies that ill opinion,
Which makes thee startle
At me, thy poor, earth-born companion,
An' fellow-mortal!
I doubt na, whiles, but thou may thieve;
What then? poor beastie, thou maun live!
A daimen icker in a thrave
'S a sma' request;
I'll get a blessin wi' the lave,
An' never miss't!
Thy wee bit housie, too, in ruin!
It's silly wa's the win's are strewin!
An' naething, now, to big a new ane,
O' foggage green!
An' bleak December's winds ensuin,
Baith snell an' keen!
Thou saw the fields laid bare an' waste,
An' weary winter comin fast,
An' cozie here, beneath the blast,
Thou thought to dwell-
Till crash! the cruel coulter past
Out thro' thy cell.
That wee bit heap o' leaves an' stibble,
Has cost thee mony a weary nibble!
Now thou's turn'd out, for a' thy trouble,
But house or hald,
To thole the winter's sleety dribble,
An' cranreuch cauld!
But, Mousie, thou art no thy lane,
In proving foresight may be vain;
The best-laid schemes o' mice an 'men
Gang aft agley,
An'lea'e us nought but grief an' pain,
For promis'd joy!
Still thou art blest, compar'd wi' me
The present only toucheth thee:
But, Och! I backward cast my e'e.
On prospects drear!
An' forward, tho' I canna see,
I guess an' fear!
POLNÍ MYŠCE
Ty plachá, šedá myško malá,
ó, jak jsi ty se polekala!
Ne, netřeba, bys utíkala
tak o své žití !
Vždyť můž jen otka neurvalá
ti ublížiti.
Mně žel, že člověk vládou svojí
rve pásku, která tvorstvo pojí
a v přírodě se vše ho bojí, -
a zmíráš v strachu
ty, jež jsi rodem družkou mojí
a sestrou v prachu!
Já vím, že kradeš někdy z žit,
aj což, chuděrko, - nutno žít!
Z dvou mandelů si klásek vzít, -
nu, buď můj host:
bych moh si chleba umísit,
mně zbylo dost!
I z tvého domku strh jsem krovy
a z vetchých stěn si vítr loví,
a z čeho nyní stavět nový
než z ostřice? –
Je za dveřmi sníh prosincový
a vichřice.
Když pustla pole a co kde,
tys viděla, jak zima jde,
a myslila, že budeš zde
se hezky mít. –
Tu třesk! pluh krutý projede
Tvůj teplý byt.
Ta malá hrstka trávy, stlaní,
tě stála krušné namáhání. –
Teď vypuzena! za vše ani
ti nezbyl kout,
bys mohla přebýt sněhu vání
a nezmrznout!
Však, myško, také my to známe,
jak ostražitost často klame, -
plán nejlepší, jímž hlavu láme
si člověk, myš –
co z všeho zbude? – strasti samé
a bol a tíž.
A přec tvůj osud přešťasten!
ty pouze víš, čím zraní den:
zrak můj však zpátky obrácen,
ó, teskno tam!
A přede mnou? – já hádám jen
a hrůzu mám!
A Red, Red Rose
O my Luve's like a red, red rose,
That's newly sprung in June:
O my Luve's like the melodie,
That's sweetly play'd in tune.
As fair art thou, my bonie lass,
So deep in luve am I;
And I will luve thee still, my dear,
Till a' the seas gang dry.
Till a' the seas gang dry, my dear,
And the rocks melt wi' the sun;
And I will luve thee still, my dear,
While the sands o' life shall run.
And fare-thee-weel, my only Luve!
And fare-thee-weel, a while!
And I will come again, my Luve,
Tho' 'twere ten thousand mile!
Má milá jest jak růžička
Má milá jest jak růžička,
Když v červnu vypučí,
A milá jest jak písnička,
když sladce zazvučí.
A jak jsi krásná, dívko má,
tak z duše mám tě rád,
spíš moře vyschnou, než bych já
tě přestal milovat.
Spíš moře vzschnou, miláčku,
a ze skal bude troud, -
a k vroucímu tě, miláčku,
chci srdci přivinout.
A sbohem buď, má milená,
buď zdráva, Bůh tě sil,-
však přijdu zas, ať vzdálená
jsi deset tisíc mil.
Comin' Thro the Rye
'Comin' Thro the Rye'
Comin thro' the rye, poor body,
Comin thro' the rye,
She draigl’t a’her petticoatie
Comin thro' the rye.
Oh Jenny’s a’ weet, poor body,
Jenny’s seldom dry,
She draigl’t a’her petticoatie
Comin thro' the rye.
Gin a body meet a body
Comin thro' the rye,
Gin a body kiss a body,
Need a body cry !
Gin a body meet a body
Comin thro' the glen,
Gin a body kiss a body,
Need the warld ken !
JAK ŠLA ŽITEM
Jak šla žitem Jenny malá,
jak šla přes tu mez,
sukničku si urousala
ubožátko dnes.
Ubožátko, Jenny malá,
často jako dnes
sukničku si urousala,
jak šla přes tu mez.
Někoho-li potká někdo,
jak jde žitem kdes,
někoho-li zhubičkuje,
nač by někdo hles?
Někoho-li potká někdo,
jak jde skrze les,
někoho-li zhubičkuje,
má to zvědět ves?
Ubožátko, Jenny malá,
často jako dnes
sukničku si urousala,
jak šla přes tu mez.